V pondělí 28.6.10, tedy první den po
dovolené, jsem ještě měl volno. Omrknul jsem počasí, vypadalo to dobře a tak
jsem navrhnul a nahlásil se na létání na Nových Dvorech. Nepočítal jsem, že
se někdo přidá, ale jen tak pro jistotu. Během chvilky volá Míra a pak Rosťa,
že od nás jede celá partička lítat na Všechnov, tak ať přijedu také. Ne že by
Zdenča byla nadšená, ale pustila mě s tím, že se mnou nepojede a bude doma
pracovat sama. Zlatá ženská! Na Všechově jsem nebyl už dlouho. Naposledy asi
v roce 2006 – článeček je ZDE.
Omrknul jsem odvijáky i jejich obsluhu,
s některými prohodil pár vět, a už mne táhli do vzduchu. I vário jsem si
zapínal až za letu, takový to byl fofr. Sice jsem na zemi trochu protestoval,
že vítr chodí zezadu, ale to je prý na Všechově normální a jestli to u nás
děláme jinak. Ovšem když jsem nahoře bojoval a čekal na další chrousty,
rozhodli se přejet na druhou stranu a tak se všechno zpozdilo.
Po půl hodince jsem dobojoval. Další kolega už
taky vypadal na přistání, ale statečně se bránil a nakonec to vybojoval a
přidal se k dalším dvěma, které právě vytáhli.
Po chvíli jsem dal druhý pokus a vyšlo to lépe.
Ještě se dvěma jsme se pěkně vyzvedali, ani nevím, kdo to byl.
Když už jsem měl výšku, chtěl jsem si udělat pár
fotek města. Tábor asi pěkně hicoval, dalo se tam vydržet. Fotek města jsem si
udělal hodně, jenže až později jsem zjistil, že jsem měl ještě z dovolené
nastavené focení na horší kvalitu. Škoda. Tak snad příště. L
My jsme tam měli úplně jasno, mráčky se dělaly jen daleko na východě.
Omrknul jsem pár křížení silnic a viděl i náznak budoucí
dálnice. Až se příště dostanu na Všechov, bude už dokončená?
Jelikož jsem s sebou neměl ten svůj šikovný
a spolehlivý pozemní personál (ESA), zkusil jsem si návrat
s trojúhelníčkem. Konečně jsem taky někoho potkal. Nevím, kde si všichni
létali?! J
Potřeboval jsem ještě něco najít na vyzvedání,
možná jsem měl vydržet, ale jak bych se odtamtud vracel, když tam nic nebude? Raději
jsem to stočil k letišti a doufal, že mne Termoska aspoň přidrží, když už
ne přímo vyzvedá. Nedočkal jsem se! Přistál jsem kousek od letiště a
trojúhelníček mi to nedopočítalo, i když jsem to aspoň došel po svých. L
Ještě jsem omrknul a nafotil pěknou padáčkářku Míšu. Fotky mi dovolila zveřejnit. J
S vlekáním se už končilo a tak jsem naložil
Míru a po krátké zastávce v místní restauraci jsme vyrazili domů.
Za Jindřichovým Hradcem už byly ty naše krásný
mráčky, nad Dačicema byly ještě lepší. Měli jsme zůstat u nás!!!
V pondělí
jsem se na Všechově
s některými loučil se slovy – „Tak zítra
u nás na Pěčíně“. Ovšem nikdo z
nich nepřijel a možná udělali špatně, protože tady bylo
krásně letovo. Jenže nás bylo málo, tak se ani
nevlekalo. Škoda!
A ZDE jsou přihlášené lety z pondělí na Všechově.