Tak to se zas jednou na Pěčíně sešlo pár pilotů a všichni si pěkně polítali, ale vezmu to hezky od začátku.

Po dlouhé době Termoska nastavil svým uctívačům vlídnější tvář a na 5.6.2010 poslal na Monte Kompostino pěkné počasí – podle některých pilotů zde měly být nejlepší podmínky pro létání v republice, což potvrzovala i početná účast zkušených přeletářů. Na našem přihlašovacím formuláři bylo přihlášeno asi 5 lidiček a proto jsem neočekával velikou účast. O to větší bylo překvapení, když jsem po příjezdu na plochu viděl asi 10 rozbalených padáčků a kolem pobíhali jako pilní mravenečci jejich piloti a pilotky a všichni se zabývali předletovou přípravou, každý ovšem v jiné formě. Někdo konzultoval, jiný šprýmoval a všichni se navzájem domlouvali, kam to teda pošlou.

THud už byl na přeletu, dál do toho naskákali JaHo, Silver, Tomáš Soudek, Veetek, Jenda, Vaňous a další. Já jsem se na první pokus nechytl (to je můj slušný popis prachsprosté vyhnívky, ve skutečnosti to byla samá sprostá slova a průměrné klesání kolem 2,5 + efektní přistání na zadek, jelikož jsem se bál o kotník a nové křidýlko ještě nemám v ruce). Pak jsem dostal vydržkováno od Jendy, že jsem na něj nepočkal ve vzduchu a na protest si s Veetkem vybojovali výšku a společně odlétli někam směrem na Javořici. Kvůli defektu na vleku byl Kopulín asi hodinu mimo provoz a proto Tomášův táta vlekal o 106, aby ukojil chtíč všech padáčkářů.

Potom jsem zkusil 2. pokus a to už byla pozdní hodina na létání, ale bylo to tam. Startoval jsem ve 14:00 a po odepnutí jsem se zapojil do stoupáku, kde točil Pavel Lacina s Rosťou. Nabral jsem 1400AGL, nechal se vylekat od větroně, který mi prolítl asi 30m pod nohama a letěl jsem směrem k Vlastovi a  Františkovi, kteří se vraceli od Řečice. Tam jsme s Vlastíkem společně polétali a pak se Vlasta vydal víc severněji a já jsem svou budoucnost viděl spíš více na západ a tak jsme zas každý letěli sám. Když jsem po přeletění Chytrova docela slušně ztrácel výšku a pomalu jsem si hledal přistávačku u svého rodného Maršova, začalo to asi 200AGL drcat do padáčku a tak jsem věřil, že to ten šikula na svém prvním létání vybojuje a dobře jsem udělal. Byla to fuška, ale nakonec jsem se trochu vyzvedal a pak to pustil na dokluz za Strmilov. Tam jsem taky přistál plný nádherných pocitů z letu a chování nového křidélka. Můj let je ZDE.

Po sbalení jsem zkusil něco stopnout, abych se přiblížil k domovu, ale asi nemám ty správné stopovací předpoklady tak pro mě po hodině dojel Láďa, za což mu patří můj veliký dík (a taky za to, že celý ten nádherný den vlekal – byl to křest ohněm). Po cestě zpět jsme vyzvedli Rumburaka v Telči a zajeli jsme do pizzerie probrat krásný lítací den. Tam na nás čekala už JaHo partička, postupně se sváželi piloti, kterým se podařilo let dotáhnout zpět (Honza a Honza) a po vypití přeletového pivečka a zbaštění popřistávacího pokrmu se všichni spokojení piloti rozjeli ke svým domovům. Našli se ovšem i vyjímky, kterým se domů nechtělo a využili JaHo penzion. Krásné zakončení krásného dne.

Všechny přihlášené přelety z toho dne jsou ZDE.

Jak praví klasik PĚKNÉ TO BYLO