V pátek 7.5.10 jsem musel jet do Police. Slíbil
jsem, že se tam zastavím mezi 17. a 19. hodinou. Ovšem vyvstal problémek – František
S. mě pozval na krosnění na půl šestou a že přijede i Zbyněk. Naštěstí díky Nosorožci
museli startovačku posunout jižněji, až za Jemnici, a tak jsem obě akce spojil.
Rychle
jsem vše potřebné sbalil a naložil i se zeťákem
Jiřím, který se u nás ani nestačil ohřát. Až tam jsem zjistil, že jsem
si sebou zapomněl sbalit i foťák. Tak to je ta největší katastrofa!!!
Mám vůbec
letět??? Jiří tedy dělal fotky alespoň mobilem. L
Když František přijížděl, já už byl ve vzduchu. Ještě
jsme si dali závod, kdo bude u startovačky dříve. Já teda při zemi musel i do speedu
a on by na té rozbité polňačce i to auto strhal, jen kdo bude rychlejší. J
Než se připravil na start, letěl jsem okouknout Polici,
která byla jen kousek od nás. Ještě jsem potkal pěkný stoupáček a tak si ho pěkně
vytočil až téměř pod mrak. Pak jsem sletěl níž a Polici si alespoň vyfotil mým mobilem.
Žádná sláva! Zamával jsem příbuzným a zavolal, že se za chvíli stavím.
Mezi tím se na start připravil František a se zpožděním
dorazil i Zbyněk.
Obletěl
jsem ještě okolí a téměř si poplakal.
Takových
krásných objektů na focení a hlavně jasný a
čistý vzduch s pěkným podvečerním
nasvícením se málokdy podaří. I
komíny od Dukovan pěkně svítily (chtěl jsem napsat
zářily, ale to se nehodí).
Zbyněk do vzduchu nepospíchal, termice se raději
vyhýbá. Já už vše musel sbalit a vyrazit, čas rychle ubíhal.
Letecký doprovod nám dělal František a Polici i s domkem
příbuzných nám nafotil. Fungoval na vysílačku jak řízený model. J
Pak se se Zbyňkem vydali na Písečnou a článeček i
s fotkama mají ZDE.
Když nám v neděli 9.5.
odjeli dcera s vnoučkem a Jirkou, zastavili jsme se trochu
opožděně na Pěčíně. Přivítal nás nejenom
místní
vodník, ale spousta zájemců o
létání. No o létání, moc se
do vzduchu necpali, prý
to nechodí.
Někteří se jen nechali houpat nad zemí a bohatě jim
to stačilo. J
Pak se chytil Miloš a chvíli po něm František Smrčka, ale
hned byla spousta narážek na krosnaře. Jenže jak přijel Panťa se svým loveckým psem,
raději zmlkli! Najdete ho? Podívejte se pořádně! No nemyslím Panťu, ale toho velkýho rafana!
Dorazil i Václav a tak nám svitla naděje, že přeci
jen bude letovo. Míra mu ještě názorně ukázal, jak se stal prezidentem Rotory klubu!
J
Když se Miloš vrátil, říkal, že byl až nad Kostelním
Vydřím, ale při cestě zpět nepotkal ani bublinku. L
Pak jsme do toho postupně šli Macík, Stříbrňák a
já. Macík se nechytil, my jo.
Chvíli nad polem, pak se všude dost zatáhlo, ale nad Hříšicí
a nad Bábou to ještě bylo dobrý.
Stříbrňák se tam vydal za mnou a netrvalo dlouho
a byli jsme pod základnou. Ve vysílačce jsem slyšel Lukáše, jak mi
vyhrožuje, jestli tam nekopnu spirálu a nepřistanu, že mi vypustí kola u auta, ale
nedal jsem se. J
Vzpomínám
si na mé první dosažení základny. Jo jo,
je to už pár let, bylo to přesně tady nad Bábou, ale
tenkrát jsem z toho byl
dost zklamaný. Přítmí, zima, vlhko, ošklivo
– co se komu na tom líbí? Proč se sem cpou? No
jo, dnes už mám jiný názor. J
Kolem dokola už bylo všechno zastíněné, jen za
Budíškovicema byla ještě pěkně nasvícená pole a tak jsem se tam vydal.
Nepomohlo mi nic, ani ten traktůrek na poli. No jo,
bylo okolo 14. hodiny a často se mi stává, že to v té době na chvíli vypínají.
Někde u Chotěbudic jsem to otočil a letěl zpět. Pole
už byla taky zastíněná a tak jsem přistál u Budíškovic.
Asi jsem měl zpoždění a o něco přišel.
Když jsem na dveřích uviděl známý blesk, musel jsem obhlídnout i tu elektriku.
Pak jsme ještě narazili na jednoho závisláka, který
seděl na kopci a vyhlížel vhodné netermické počasí, aby si mohl v klidu zakrosnit.
No co by jste na to řekli?
A samozřejmě - just se udělalo krásně letovo! Na
tohle počasí si nejspíš přijel Václav. On to věděl!
My se už na Pěčín nevraceli a tak vy ostatní se pochlubte,
jak jste létali? Jak to třeba viděl řídící provozu – Kozleek?
Nahlášené létání do ČPP z tohoto dne z Pěčína je ZDE.