V neděli 15. 11. 09
se udělalo krásné počasí,
pár našich motorářů mi volalo, jestli s nimi
nevyrazím polítat, jenomže já
zrovna byl v Mostě. Díval jsem se, jak
tam vyrábějí mraky a je to podobné
jako u nás Temelín či Dukovany. Dokonce jsem viděl i dva
bezmotoráře na Zlatníku. Trochu se tam vozili, ale asi ne
nahoru, jen pomalilinku dolů. U nás teda kluci polítali a
článeček od Panti
je ZDE.
V úterý jsme se vraceli domů a někde mezi
Prahou a Jihlavou se objevilo krásné počasí. Pak mi volal Milan, že by rádi šli zase
lítat, ale u nich je mlha. Na Dačicku bylo pěkně a tak jsme se domluvili
na 14tou hodinu na Pěčín. Já tam byl zavčas, ale Želetaváci měli jako vždy
mírné zpoždění. Dorazil jen Boeing s Brejchou, dovezli mi i moji opravenou vrtuli a
tak jsem na ně spěchal, ať honem letíme.
Ovšem po mé preventivní prohlídce a
čištění karburátoru jsem motor nerozchodil. L Měl jsem poškozené těsnění, dobu jsem se s tím mořil, ale vše bylo
marné. Mezitím Boeing odstartoval a letěl, Brejcha měl s motorem taky
problémy, ale ten to později rozchodil a odletěl.
Pak
Boeing přistál a
vnutil mi jeho stroj. Jééé, to byl zážitek!
Předtím jsem s tím nikdy
neletěl a co to se mnou teď dělalo ve vzduchu, to jsem nikdy nezažil.
Padák
dopředu, dozadu, doprava, doleva, přidat plyn, ubrat plyn, nahoru,
dolů,
ani zatočit jsem nemohl, navíc jsem byl nad lesem, do toho mi začalo
mrholit, už
jsem se pomalu loučil se životem. Nakonec se mi povedlo to dotočit a
přistát
zpět na startu. Jestli jsem letěl 5 minut, ale vybátej jsem byl
jak po třech
hodinách v horách. Pak mi kluci potvrdili, že ve
vzduchu byl takový bigbít, že to nebylo jen mnou.
Milan se mi pak ještě pokoušel rozchodit můj stroj, ale taky se mu to nepovedlo. Článeček z toho dne napsal Boeing – ZDE.
V pátek
mi poštou přišlo nové těsnění, krosnu jsem
opravil, vyzkoušel a vše bylo
v pořádku. Kluci si v ten den opět dopřáli
pěkného létání a článeček od
Františka je ZDE.
V sobotu 21. 11. 09 bylo po ránu krásné počasí (vzhledem
k tomu, že u nás máme vnoučka, tak ráno je v 6:30 J). Kolegové z práce dělají za Znojmem
v Hrušovanech a tak jsem si tam naplánoval přelet s tím, že zpátky mě
dovezou, protože večer se budou vracet. Vše jsem si dopoledne v Lidéřovicích
připravil na start, nahřál stroj a odstartoval. Nabral jsem 50 m, otočil
se na nízký rozlučkový průlet s pozemním personálem, jenže v té
chvíli mi to chcíplo! Už jsem to nenastartoval a musel přistát L Krosnu jsem už nerozchodil a tak bylo po výletě. Naštěstí Brejcha s Daňhelem mne zachránili. Zbyněk mi ještě ten den vše opravil, krosnu
naladil a vyrazili jsme s Brejchou Na František za létáním.
Boeing už byl tam, pak dorazil i František,
přiletěl Pavel a pak i Zbyněk. Domluvili jsme se na návštěvě Jaroměřic nad
Rokytnou, povolení z Náměšťského letiště jsme dostali, a tak hurá do vzduchu! J
Zaletěl jsem si taky nafotit Želetavu, jejich
sýrárnu a Brejchovo bydliště.
Chvíli po startu se Brejchovi zastavil motůrek a
jen na termiku s náma asi letět nechtěl. Zamávali jsme mu a vydali se na
Jaroměřice.
V Jaroměřicích je asi nejkrásnější zámek a tak
fotek jsem udělal hodně, jen škoda, že sluníčko nám víc nepřálo.
Pak jsme se vydali zpátky.
Všichni
přistáli Na Františku, já se vydal ještě
podívat do Nové Říše a udělal taky
pár fotek. Náměstí mají pěkné,
hřbitov taky,
ale klášter s kostelem jsou nejhezčí.
Vrátil jsem se Na František, přistál a pozdravil se
s Panťou, který už taky dorazil. Panťa s Františkem si šli ještě
zalítat a Pavel odstartoval a letěl domů.
Ještě jsem omrkl poškozené stroje - Boeingovi se
něco rozbilo na výfuku před přistáním a Brejcha měl rozebraný motor, odešlo mu
asi ložisko na klice.
Kluci ještě udělali pár průletů pro fotografa a pak
přistáli.
Po společné fotce už v menším obsazení jsme se rozjeli domů.
