V sobotu 24.října 2009 jsme si udělali DOLETNOU a sešlo se nás hodně.
Míra M. objednal počasí a docela mu to i vyšlo. Po poledni trochu víc foukalo,
ale postupně se vítr uklidňoval, mraky se protrhávaly a chvílemi chodila i
termika.
Letos jsme si opět
udělali soutěž v přesnosti přistání. Na rozdíl od minulých let, kdy jednou se
přistávalo na bedně s pivem (to by se občas někdo i zabil, aby vyhrál J)
a podruhé na kříž (tam to nebylo tak přehledné),
jsem letos zvolil upevněné nafouknuté balonky.
Bylo to bezpečné a jednoznačné. Jenže těch, kterým se to letos povedlo, bylo
málo! J
Já
to zkusil jako první. Napoprvé mi to
hóóódně nevyšlo, pak jsme i s vlekařem od
Míry dostali
doping a druhý pokus už byl lepší.
Chvíli
po začátku přiletěli i krosnaři od Želetavy, Milanové a František S. Brejcha nám
hned po příletu přejel dva balonky, trefil je pěkně.
Tady
jsem holkám říkal, aby se na mne usmívaly, že si je chci vyfotit, že mají pěkné
pozadí! Facku jsem nedostal, pochopily to! J
Pak si ode mne křidýlko půjčil Charlie. Balónek při přistání trefil přímo ukázkově.
Původně
měl přiletět i Boeing se svou novou krosnou, ale tomu se nedařilo a tak ji dovezl
na káře. Se svým hóóódně velkým a výkonným strojem k sobě strhl davy.
Máme pěkného létacího koníčka, ale tentokrát se nám tam trochu napletli s jinýma koníčkama. Prý jich bylo 27!
Až po chvíli se zase ti bezmotoroví pustili do soutěžení.
Po okolí se nám vozili
i motoráři. Se svou novou krosnou později odstartoval
také Boeing a dlouho si to užíval. Že by už přešel
k motorářům? Pak to zapůjčil i Panťovi.
Navečer jsme se vydali pohřbít Termosku. Téměř všichni využili místní skládky
květin, jen pár nadšenců si něco dovezlo. Třeba si toho Termoska všiml a příští
rok jim za to nadělí více termiky.
Byli i tací, co na hrob dali flašku Rumu či Slivovice, ale to už jsou spíše úplatky, nééé? J
Kdyby nás někdo pozoroval, co by si o nás asi pomyslel??
Potom Pavel Lacina vyndal a rozdal Lampiony přání. Bylo jich asi dvacet.
Všem tím udělal velkou radost – Pavle DÍKY!
Všichni si na lampiony napsali svá přání
(například přelet 400km – uhodnete kdo si to napsal?) a po zapálení je vypouštěli. Už bylo
téměř bezvětří a tak krásně odlétávaly a byly dlouho vidět.
František
si pro své auto musel zaletět a tak se trochu zdržel. Asi byl rád, že jeden lapión na
něho počkal.
S Termoskou jsme se rozloučili přípitkem z termosek i jiných nápojových obalů a pak se přesunuli do Stadiónu.
