Takže
píšu další díl. Původně jsem to už
chtěl zkrátit a následující tři dny dát do
posledního
článečku, ale nezveřejnění některých fotek by mi
bylo líto. Prostě komu se to nelíbí,
ať se nedívá!
Partička z Levica se sbalila, mrkla i s pomocí místního sympaťáka Felice (či jak se jmenoval a jak se to píše?) na mapy a vyrazili jinam za lepším polítáním.
My zůstali. Podle předpovědních map se to prý na druhý den mělo zase zlepšit.
I tak jsme vyrazili na kopec.
Počasí bylo takové mrtvé, na startovačce nebyly ani závany a tak jsme si tam zatím dali výborné kapučínko.
Pak jsme to zkusili. Bylo to jen takové to naše domácí létání, jen slabší stoupáky a žádná divočina.
Prostě ideální na vzájemné focení.
Většinou každému stačila ta hodinka místního létání a šli na přistání. Např. můj let je ZDE, ostatní to nepřihlašovali.
Já s Mírou jsme si ještě kolem sebe trochu zakroužili a udělali si pár fotek.
Ovšem bezkonkurenční jsou fotky od Jany, která nás fotila z přistávačky. Nádhera! J
Pak jsme si dali trochu opožděný obídek a hurá ještě na podvečerní sletík.
A dalo se tam zase vozit!
Bohužel pak se nám tam dost zatáhlo a tak jsme postupně popřistávali.
Michal vyhlásil soutěž pro čtenáře – „Kolik je na fotce Kozlíků?“
Své tipy mu posílejte ještě dnes,
vítěze vyhlásí a odmění na
naší doletné.
J
Michal si ještě na přistávačce vyzkoušel Mírovo křidýlko, asi plánuje přesedlání na něco výkonnějšího.
No a jako vždy se zase všichni těšili na večerní mejdan. To nám prostě na Pěčíně chybí, mělo by se s tím něco udělat!!! J
