V neděli 30.8.09
Macík vyhlásil sraz v 11.30
u Radkovic. Většina dorazila později a tím přišli
o Marečkovo záživné povídání
z dovolené,
kde se pokoušel i o létání.
Nejspíš nechce přijít o to své teplé
ředitelské místečko
v Rotory klubu! J
Míro,
nenapíšeš o tom článeček? Určitě by to stálo za to!
Když už nás bylo více, nikdo nikam nespěchal, všichni asi čekali na nějakého chrousta. L
Udělal jsem ho tedy já, ale nikde jsem nic neobjevil. Alespoň jsem si vyfotil Radkovice.
Mezi tím se všichni domluvili, že se přesuneme startovat na vedlejší plácek.
Trochu se místně povozil Míra, pak se chytil Zbyněk, zabojoval a odletěl. Pak startovali další a další, ale už se nikdo nechytal. L
Zkusil jsem ještě jeden start, dokonce se zamuchlaným
ouškem, a taky nic. Přistál jsem si u Radkovic a ochutnal první švestičky. Podle
úrody to vypadá, že letos bude slivovičky dost. J
Byl tam i někdo s tandemem a svezl vlastní matku.
Někteří
to už sbalili a někdo i odjel. Vytáhnul jsem
i Macíka, ani ten se nechytal. Jenže pak přijel Václav a
jako vždy nám všem vytřel
zrak. Prostě on to asi má v nose! Bez problémů se
chytil a pěkně se zvedal.
Hned za ním se pak vydal Tomáš S. a Rumburak. Sice
se nám s ním tak ve třetině cesty přetrhla
šňůra, ale on se obětavě chvíli točil na místě,
abych ji našel, pak ji pustil, vyzvedal se a odletěl.
Pak se na přelet vydala i Petra a delší dobu se místně povozil Olda. Já už to nevybaloval, nejsem přeci žádný závislák!
Po dlouhé době se nám z přeletu vrátil Václav a přistál si u nás. Na rozdíl od nás vypadal velmi spokojeně! L
Téměř celé odpoledne tam taky čekal
Roman Šabart, že na odvijáku nikdy nebyl a že nemá odpínač. Půjčil jsem mu svůj
a cukli jsme ho tam. Nakonec i on se tam trochu povozil.
Petra čekala na Tomáše, v té
chvíli byl pořád ještě někde v luftu. ZDE
jsou nahlášené přelety z toho
dne. Pěkně se proletěl i Miloš, ale odjinud, nám dal
košem, což nejspíš udělal dobře. A nejlépe
v tom dni zabojoval Brába!
Při cestě domů jsem zjistil, že zpátky vezeme všechny buchty, které Zdenča vezla padáčkářům. No jo, jak se zakecá se Šárkou, musíte se přihlásit sami! J
Jenže při té cestě zpátky mne taky napadla myšlenka, že bych si ještě mohl trochu zlepšit chuť a zalétat si s vrtulkou. Nedávno mne navnadil František s Landštejnem a tak jsem se do toho pustil. Na strniště za barákem jsem vytáhnul krosnu a zamával si s nějakým neznámým narušitelem mého prostoru. J
Při cestě domů jsem zjistil, že zpátky vezeme všechny buchty, které Zdenča vezla padáčkářům. No jo, jak se zakecá se Šárkou, musíte se přihlásit sami! J
Jenže při té cestě zpátky mne taky napadla myšlenka, že bych si ještě mohl trochu zlepšit chuť a zalétat si s vrtulkou. Nedávno mne navnadil František s Landštejnem a tak jsem se do toho pustil. Na strniště za barákem jsem vytáhnul krosnu a zamával si s nějakým neznámým narušitelem mého prostoru. J
Start
nic moc, téměř nefoukalo
a sláma byla zrovna v řádcích napříč
mému úprku. Když se mi to konečně povedlo,
obhlídnul jsem si novostavby a jak to roste na
zahrádkách.
Vydal jsem se proti sluníčku a mírnému větru směrem na Landštejn.
Tady je místní vodní nádrž, která pitnou vodou zásobuje většinu obyvatelstva našeho okolí.
No a tady je už i s oblíbenou zříceninou. Jejich stránky jsou ZDE.
Pohled na zříceninu i okolí byl pěkný a později doma jsem byl nadšený i z těch fotek. J
Pak jsem se ještě vydal do Matějovce za Mírou na kafe, ale buď nebyl doma anebo mne už nechtěl vidět. L
A tak jsem si přeletěl Rudolec, Lidéřovice, Peč a ještě se vydal na Dačice.
Na místním bazénu se už nikdo nekoupal, přeci jen už byla pokročilá doba.
Rozloučil jsem se s Dačicema a před přistáním si ještě udělal pár nízkých průletů.
