O víkendu jsme doma měli vzácnou návštěvu a tak jsem byl rád, že nepředpovídali žádné pěkné počasí. Zajímavé bylo, že i když mi většinou nikdo nevolá, že jdou létat, tentokrát to bylo jinak. Prvně mi v sobotu kolem poledne volal Honza K., že jedou na Pěčín a navečer Panťa, že jdou krosnit. Nemohl jsem, ale byl jsem v klidu, vždyť počasí nestálo za nic. Jenže v neděli ráno 12.7.09 mne překvapil nahlášený přelet Jany Krátké z Pěčína – pěkných 31km a ten den asi nejvíc z celé republiky! No a hned na to i vývoj počasí. Sice takový nejistý, ale znáte to.

Nakonec jsem se tedy omluvil a před polednem zmizel na Pěčín. Tentokrát se zúčastnili i Květa a Broňa ze Slavonic J

 

Zalétat si přijela i Petra, aby se odměnila za úspěšně složené zkoušky. Gratulujeme!



Starty nebyly nic moc, občas foukalo dost nárazově a většinou z boku. Už minule jsem říkal, ať nepřistávají tak blízko těch drátů VN, i tentokrát byl někdo blízko (nebudu jmenovat).





Občas se někdo chytil a polétal. Například Míra M. a Zbyňa pěkně zabojovali a brzo nám zmizeli z obzoru.



Ty rozfoukané ciry nevěstily nic dobrého.




Zkusil jsem to i já, ale nic jsem nenašel a přistál za Hříšicí přímo v kukuřici. Už to asi neumím.




Na stromech tam byla spousta třešní a když to nezlikvidovali špačci či jiná létající havěť, zkusil jsem to já.



Uklidňoval jsem se, že už je úplně zataženo a že to nemůže létat, jenže než jsem došel na startovačku, už si tam tři lumpové poletovali a nejvýše z nich byl František S. Vidíte ho tam na té prvné fotce? A jak se směje!



Po delší době jim to zase vypnuli a tak postupně posedali zpět k nám.



Chtěl jsem tedy vyrazit k domovu, že to nestojí za nic, a ještě alespoň chvíli věnovat návštěvě, ale byl jsem Macíkem požádán, jestli bych pomohl se startem Broně, že od piloťáku na odvijáku ještě nestartovala. Říkal jsem mu, že by to bylo lepší až nahoře od stromu, že tady dost fouká z boku, ale nedal si říct.



Ten boční vítr opravdu udělal své a Broňu asi i dost vystrašil.



Jelikož se start moc nepovedl, raději jsme se přesunuli k tomu stromu a tam to už bylo bez problémů. Při posledním letu si dokonce naletěla termiku, pak přeskočila i pod další mráčky a pěkně se vozila. A to neměla ani vário! Samozřejmě Macík si nezapomněl vrtnout a do vysílačky jí řekl, že až přistane, ať mne naučí točit termiku. L Provokatér!



Pak si odstartoval Tomáš a pěkně se vyzvedal. Nakonec si uletěl krásných 47 km.



Počasí se zlepšilo, ale v dáli bylo vidět, že to nebude na dlouho a tak jsem nádobíčko ani nevyndával. Z přeletu se vrátili Míra M. a Zbyňa.



Zpátky k nám doletěla i Broňa - její výpis létání bez GPS je zde. František L. měl zajímavé přistání. Kousek nad zemí se mu asi díky nárazu větru prolomilo křídlo do motýlku a přistál kolmo na zem jak vrtulník. Naštěstí to nebylo tak vysoko a tak prudce. Prostě ten den bylo zajímavých zážitků až až. Takhle nějak to vypadalo!



To jeho přistání bohužel nemám nafocené, protože jsem se ukecal a připravoval se na start. František S. měl druhý start a zase někam letěl, provokatér! Mě se to už nepovedlo ani nepamatuju, vždyť poslední přelet u nás jsem měl někdy v dubnu! L



Naštěstí se mi to tentokrát přeci jen povedlo. Jednou jsem dokonce musel klapnout ouška a to je milé, že. J





Tlačilo mne to k Dukovanům a k Náměšti a tak jsem přemýšlel, co v poledne o povolení prostorů říkal Zbyňa, ale bylo to na mne nějaké složité. Říkal něco o povolení po nějakou obec, ale to mi nic neříkalo a tak jsem se tomu raději vyhýbal. 



Nakonec jsem to nedoletěl ani k Třebíči. Sice kousek nad zemí to ještě vypadalo na zachycení, ale nezvládl jsem to a po 21 km jsem musel přistál v ječmeni někde kousek za Lesnou - výpis z GPS zde.



Konečně jsem si taky zasloužil mé přeletové pivíčko. Když jsem se místích ptal, kde jsem a že jsem tam přiletěl na PG křídle, hned si vzpomněli na tři křídla s motorama, které tam přelítly v sobotu navečer. To byl asi ten let, na který mne Panťa v sobotu zval. Zdenča přijela brzo a ještě jsme se po cestě zastavili pro Míru R. v Římově. Taky se pěkně proletěl. Volal jsem i Lukášovi, který nakonec přistál někde u Moravských Budějovic a vracel se autobusem.



Když jsme se vrátili na Pěčín, už tam nebyla ani noha. Naštěstí jsme se dopátrali, kde že jsou. Ale mohlo jich být více, vždyť bylo co zapíjet a co prodiskutovat. Co vy ostatní na to?

Pěkné to bylo!

Vlasta
http://www.pgv.cz/