O
víkendu jsme doma měli vzácnou návštěvu a
tak jsem byl rád, že nepředpovídali
žádné pěkné počasí. Zajímavé
bylo, že i když mi většinou nikdo nevolá, že jdou
létat,
tentokrát to bylo jinak. Prvně mi v sobotu kolem poledne
volal Honza K., že
jedou na Pěčín a navečer Panťa, že jdou krosnit. Nemohl jsem,
ale byl jsem v klidu, vždyť počasí
nestálo za nic. Jenže v neděli ráno 12.7.09 mne překvapil nahlášený přelet Jany
Krátké z Pěčína – pěkných 31km a ten den asi nejvíc z celé republiky! No a hned na to i vývoj počasí. Sice takový nejistý,
ale znáte to.
Nakonec jsem se tedy omluvil a před polednem zmizel na Pěčín. Tentokrát se
zúčastnili i Květa a Broňa ze Slavonic J
Zalétat si přijela i Petra, aby se odměnila
za úspěšně složené zkoušky. Gratulujeme!
Starty nebyly nic moc, občas foukalo dost nárazově a
většinou z boku. Už minule jsem říkal, ať nepřistávají tak blízko těch drátů
VN, i tentokrát byl někdo blízko (nebudu jmenovat).
Občas se někdo chytil a polétal. Například Míra
M. a Zbyňa pěkně zabojovali a brzo nám zmizeli z obzoru.
Ty rozfoukané ciry nevěstily nic dobrého.
Zkusil jsem to i já, ale nic jsem nenašel a přistál
za Hříšicí přímo v kukuřici. Už to asi neumím.
Na stromech tam byla spousta třešní a když to nezlikvidovali
špačci či jiná létající havěť, zkusil jsem to já.
Uklidňoval
jsem se, že už je úplně zataženo a že to nemůže létat,
jenže než jsem došel na startovačku, už si tam tři
lumpové poletovali a nejvýše z nich byl
František S. Vidíte ho tam na té prvné
fotce? A jak se směje!
Po delší době jim to zase vypnuli a tak postupně posedali
zpět k nám.
Chtěl jsem tedy vyrazit k domovu, že to nestojí za nic, a ještě alespoň
chvíli věnovat návštěvě, ale byl jsem Macíkem požádán, jestli bych pomohl se startem
Broně, že od piloťáku na odvijáku ještě nestartovala. Říkal jsem mu, že by to bylo lepší až nahoře od stromu, že tady dost fouká z boku,
ale nedal si říct.
Ten boční vítr opravdu udělal své a Broňu asi i dost
vystrašil.
Jelikož se start moc nepovedl, raději jsme se přesunuli
k tomu stromu a tam to už bylo bez problémů. Při posledním letu si dokonce naletěla termiku, pak přeskočila
i pod další mráčky a pěkně se vozila. A to neměla ani vário! Samozřejmě Macík si
nezapomněl vrtnout a do vysílačky jí řekl, že až přistane, ať mne naučí točit termiku.
L Provokatér!
Pak si odstartoval Tomáš a pěkně se vyzvedal. Nakonec
si uletěl krásných 47 km.
Počasí se zlepšilo, ale v dáli bylo vidět, že to
nebude na dlouho a tak jsem nádobíčko ani nevyndával. Z přeletu se vrátili
Míra M. a Zbyňa.
Zpátky
k nám doletěla i Broňa - její výpis létání bez GPS je zde. František L. měl
zajímavé přistání. Kousek nad zemí
se mu asi díky nárazu větru prolomilo křídlo
do motýlku a přistál kolmo na zem jak vrtulník.
Naštěstí to nebylo tak vysoko a
tak prudce. Prostě ten den bylo zajímavých zážitků
až až. Takhle nějak to vypadalo!
To jeho přistání bohužel nemám nafocené, protože jsem
se ukecal a připravoval se na start. František S. měl druhý start a zase někam
letěl, provokatér! Mě se to už nepovedlo ani nepamatuju, vždyť poslední přelet u nás jsem měl
někdy v dubnu! L
Naštěstí se mi to tentokrát přeci jen povedlo. Jednou jsem dokonce musel klapnout ouška a to je milé,
že. J
Tlačilo mne to k Dukovanům a k Náměšti a tak
jsem přemýšlel, co v poledne o povolení prostorů říkal Zbyňa, ale bylo to na
mne nějaké složité. Říkal něco o povolení po nějakou obec, ale to mi nic neříkalo
a tak jsem se tomu raději vyhýbal.
Nakonec
jsem to nedoletěl ani k Třebíči.
Sice kousek nad zemí to ještě vypadalo na
zachycení, ale nezvládl jsem to a po 21 km jsem musel
přistál
v ječmeni někde kousek za Lesnou - výpis z GPS zde.
Konečně
jsem si taky zasloužil mé přeletové
pivíčko. Když jsem se místích ptal, kde jsem a že
jsem tam přiletěl na PG křídle, hned si vzpomněli na tři
křídla s motorama, které tam přelítly v sobotu
navečer. To byl asi ten let, na který mne Panťa v sobotu zval.
Zdenča přijela brzo a ještě jsme se po cestě zastavili pro
Míru R. v Římově.
Taky se pěkně proletěl. Volal jsem i Lukášovi,
který nakonec přistál někde u Moravských
Budějovic a vracel se autobusem.
Když jsme se vrátili na Pěčín, už tam nebyla ani noha.
Naštěstí jsme se dopátrali, kde že jsou. Ale mohlo jich být více, vždyť bylo co
zapíjet a co prodiskutovat. Co vy ostatní na to?