Ve středu 20.5.09 mělo být pěkné a letové počasí. A
bylo! S Milošem jsme byli domluveni, že nás tam v poledne cukne, já s sebou
v práci měl i celou létací výbavu, ale z práce se mi nepodařilo utrhnout
a tak létali beze mne. Až později jsem se dozvěděl, že ten den si většina pilotů
stěžovala na podmínky a malé dostupy – viz ČPP.
V pátek
navečer u nás počasí vypadalo strašidelně. Pak buřina nebyla až tak hrozná, ale ve
zprávách jsme se dozvěděli, jak to
kde schytali. Utrhané střechy, vyvrácené a
polámané stromy nebyly výjimkou, někde bylo
vidět i tornádo.
V sobotu 23.5.
to vypadalo nadějně. Když jsem přijel na Pěčín (létalo
se od Hříšické strany), už před polednem tam byla
velká spousta zájemců. A dost
i neznámých. Prostě si k nám přijela
nějaká větší partička zalétat (prý z
Brna) i se svým
odvijákem. To jsou věci! L
Zavolal jsem do Náměště, jestli by nám povolili narušení
vnějšího kolečka od Dukovan, ale to nám neprošlo. Škoda.
Pokud vím, tak té partičce hned po prvním vleku odviják
vypověděl službu a tak měli zájem o vlekání od nás. To byl problém. Pár
vleků udělal i Tomáš, ale jen svým
známým a pak
to odstavil. Moc pilotů se nezachytávalo, dost to bylo
rozfoukané a většinou to
vyhráli jen ti, kteří chytli ten správný
interval a potkali stoupáček hned po odpojení.
Macík původně
měl odjet (naštěstí to vyřešil jinak) a
Miloš chtěl letět. Jiný odviják nebyl.
Miloš
navrhnul, že dá jeden let a jestli se nechytne, tak bude
celé odpoledne vlekat.
Pustil jsem ho tedy dopředu místo mne.
To byste nevěřili, kolik pilotů si přálo, aby se nechytil!!!!
Před Milošem letěl Vlasta Puczok, něco tam škrábal, Miloš se k němu přidal
a oba to vybojovali a odletěli. Nastal smutek! L
Pak jsem letěl já. Nikde jsem nemohl nic objevit, na
přistání to nemělo cenu, stejně tam byla velká fronta, a tak jsem to ještě zkusil
nad Bábu.
V malé
výšce nad lesem to nebylo nic moc, chvíli
to vypadalo, že bych se mohl vyškrábat, ale pak jsem
musel přistát alespoň na větším políčku
v lese.
Když pro mne přijela Zdenča, dozvěděl jsem se, že majitel
pozemku všechny z té naší startovačky vyhnal, vyhrožoval i Policií. Bylo nás
tam opravdu moc a budeme to asi muset řešit i nějakým omezením jen pro místní. I
tak nás je už dost!
Nastěhovali
jsme se na druhou loučku a čekali, že nás
z toho sena za chvíli taky někdo vyžene. Už nás bylo
i méně, někteří to vzdali.
S Lukášem jsme si od Petry zapůjčili jejich
vlekání a prvně vytáhli ji. Samozřejmě
se chytila a odletěla nám. Jenže my měli problém, protože
nám to nenavíjelo. Co
s tím? Vypadalo to na odpojení z baterie, ale
my se nemohli dostat ani
k motoru. Pomáhal nám pak i Míra a
Macík, ale až za déle Lukáš přišel
na to,
že páčka na odjištění víka motoru je
v kastlíku. No a u motoru byl ten náš
hledaný
vypínač - vypnutý!
No a tak jsme s Lukášem dělali vlekaře. Máca celé
odpoledne jen vlekal a vůbec neletěl. Nabízel jsem mu, že ho taky cukneme, ale už
na něho bylo dlouho a tak až prý příště.
Když už zájemců o letění bylo málo (ono to už ani moc
nechodilo), chtěl letět Lukáš. Byl z toho trochu na nervy, závislák jeden!
Ani do kombinézy se nemohl obléct! J
To mi ještě řidiče musela dělat Zdenka a pak odjela ke
Znojmu dělat svoz. Já mezi nimi tentokrát nebyl. Macíkovi celý den šoféra dělala
Katka, asi toho měla taky plné zuby, a navíc špinavé ruce od volantu. Macíku, měl
by sis ho pro takové krásné řidičky vycídit!
Když už nikdo nechtěl letět, došla řada i na mne. Zkusil
jsem to přes vodárnu a nad jižní svahy od Dačic. Opět nic a po chvíli jsem přistál
u Bílkova.
Tentokrát jsem měl jinou asistentku, ale rychlá byla
taky. Než jsem to sbalil a došel k silnici, už tam byla.
A tohle není upoutávka na "Kráska a zvíře",
to je Stříbrňák, který nás taky
navštívil a pak si odletěl.
Katka tam neměla Tomáše, ale na mé různé návrhy se tvářila
takto. Až domluva o návštěvě pizzerie dopadla dobře. Ještě jsem se stavil trochu
si postěžovat u starého Termosky. Neměli bychom to tam už zrušit? Někdo tam ten
náš Monte Hnojník upravoval, ale hrobečku se tam asi s úctou vyhýbají.
V pizzerce bylo dobře, přišel i Macík a po
chvíli se vrátila Zdena i s Tomášem. Jen
Pavel L. nám dal košem. Příště je bez svozu!