Gradient
XCamp 2009 – 4. díl
Pátek
8.5. - ráno byl za nejhodnotnější let odměňován Burkhard Martens. Charlie mu
nabízel knihu o termickém létání, ale s úsměvem ji odmítl. Byl to
samozřejmě žert i od Charlieho, protože Martens je její autor - více zde. Do češtiny nebyla
přeložena, ale alespoň jsme viděli, že autor není jen teoretik.
Scorpi
všem nahlásil, že dnes nebude soutěžní
létání, že to má jít do bouřek a
odpoledne
do 14ti hodin aby raději byli všichni na zemi. Kdo měl
zájem, mohl jít
polétat, vývoz byl zajištěn.
U sousedky jsme obhlédli jejich zahrádku. Pěkně to tam kvetlo!
Já
se Zdenou jsme se opět vydali do města Levico Terme a obhlédli druhou část
města – vlevo od říčky, která teče jeho středem. Občas jsme někoho viděli
přeletět nad městem, ale počasí ani sletíky mne nelákaly.
Nakoukli
jsme i do místních termálních lázní.
Na hlavní ulicí mají zajímavě řešené potůčky s tekoucí vodou a stříkajícími vodotrysky.
Zastavili jsme se i na oběd a právě v té pizzerii, odkud
v pondělí naši padáčkáři kvůli špatné obsluze utekli.
My byli spokojeni, kdo ví, co to minule bylo za bandu! J
Odpoledne do kempu přiletěla helikoptéra, fotil
jsem ji ze všech stran, a když jsem toho krásně nastrojeného pána požádal, zda
bych si mohl vyfotit i vnitřek, zapůjčil si můj foťák a vyfotil i mne. Pak na
okna nandali protisluneční folie a šli na nějaké jednání. Navečer zase
odletěli.
Po třetí hodině jsme se Zdenou již měli naplánovaný
další výlet, ale když jsem zjistil, že partička jede na sletík, neodolal jsem.
Trochu jsme nahoře váhali, počasí celý den vypadalo
lépe než teď, ale Pavel nám z kempu hlásil, že to vypadá dobře. První
letěl Jirka, postupně se v přímém letu zvedal, pak klapal uši, trochu jsme
váhali.
Boeing už byl přichystaný a když jsme už viděli druhý padák bez problému přelétat nad vrcholem našeho kopce, šli jsme do toho.
Stoupání do dvou metrů,
dokonce jsem se i otočil na nafocení startoviště.
Pak odstartovali všichni, a když jsme byli níže a už nás to nezvedalo, většina hledala alespoň nějaké stoupáníčko.
Já si ještě zaletěl nad město a konečně udělal pár pěkných fotek města.
A až doma podle této fotky jsem zjistil, že při pondělní
pěší prohlídce u zámečku jsme si nevšimli toho bazénu. A byl jen kousek od nás!
Na přistávačce pro mne další hluboký zážitek – Brába na kole!
Ještě
jsem se Zdenou zvládl už jen zkrácený výlet
pro kamínky, které si z každého výletu
vozí na zahrádku. Tentokrát si
dovezla i nějakou sazeničku, se kterou jí pomohl Míra. V
kempu jsem si odfotil ještě jednoho šikulu na kole!
Večer byla přednáška o knize a termickém létání od
Burkhard Martens. Účast byla slušná, přidali se i závodníci Paragliding Czech
Open 2009. To se jim to bude létat, když je takhle někdo poučí. To jsme měli
mít my už na začátku. Teď jsem se dozvěděl, že nad ty zasněžené pláně nemáme
létat, že tam není termika, jak je to údolkama, jak točit stoupáky
v horách, jak se řídit větrem a jak se připravovat na let. Jak jsme
zjistili, tak on si dokonce z internetu dle dřívějších letů najde nejvíce
termická místa, s nejlepšíma stoupákama, dá si tyto body do GPS a podle
toho letí. Zatracená technika!
Opět byl večírek, tentokrát větší, pro některé rozlučkový. JaHových gril na elektriku byl bezkonkurenční a hlavní kuchař Petr taky.
Tomáš
nám pěkně zahrál a zazpíval.
Honza teda ještě musel donést specielní nářadí na doladění kytary, ale pak to šlo samo.
Zahráli nám i Charlie a Vaňous. Byli skvělí, bezkonkurenční! To chtělo kameru J
No a nějak se mi to tentokrát vymklo. Prostě museli
jsme probrat i ten dnešní sletík a to nebylo na chvíli a už vůbec ne se suchým
jazykem, to přeci taky nejde. A jak říkal Jiří, nikdy se tak nebál, jako dnes.
Dával i B-stall a pomalu se loučil se životem.
Jarda
se k němu přidal, a
že byl taky dost vystrašený. Na mé řeči, že to
bylo pohodičkové, moc nedali.
Chtěl jsem pak už jít spát, ale když se Petr
v té chvíli ještě pustil do
mytí nádobí, pomohl jsem s úklidem
před chatou po té bandě, co už spala (samozřejmě i po
nás).
My dva tedy zalehávali až kolem třetí.
V sobotu ráno 9.5. nám
bylo sděleno, že ten včerejšek na létání
nebyl až tak špatný, bylo i pár pěkných
přeletů, ale že bezpečnost byla
důležitější. No a na to nám řekli, že dnes to
počasí podle předpovědí bude sice ještě
horší, ale
že i tak se dnes poletí. L
Tentokrát místo jednoho velkého autobusu přijely dva menší.
Nahoře jsem si chytal ještěrku, která běhala po
fasádě baráku. Jak dříve v televizi dávali Lovy beze zbraní (znají pouze
pamětníci), takže pouze lovení objektivem.
A šli jsme na to. Jak kdo a jak na co! Viď Tomáši!
Původně jsme mysleli, jak nás to bude zvedat, ale
opak byl pravdou. Jen těm šikovnějším se povedlo vyzvedat. Já se vezl jen dolů
a poznával nová místa, kde jsem za celou dobu nebyl (naštěstí). Bylo mlhavo a
na focení nic moc.
Opět přelet nad městem (už níže) a přistání hned za ním. A zde jsou všechny přelety ze sobotního létání.
V kempu se objevili další návštěvníci, ale to vybavení měli horší než my. Nejsou ty sudy s pivem lepší (viz první díl)?
Po krásném a létacím týdnu jsme se spokojení a plní zážitků vraceli domů.
Na vyhlašování vítězů jsme už nebyli, tady je alespoň pár fotek stažených z internetu.
Vyhrál to ten spisovatel - Burkhard Martenc. Je vidět, že to napsal
odborník na slovo vzatý, můžete si koupit jeho knihu a natrénovat to podle ní. Malá nevýhoda je v tom, že není v češtině ani ruštině, takže my
„staré struktury“ to už asi nedoženeme.
ZDE
jsou celkové výsledky a zde pořadí v hobby
I
tak si myslím, že těmito závody se toto zajímavé startovní místo a přeletový
terén hodně zviditelnili. Dle výpisu se jen za tento týden nahlásila spousta
hodnotných přeletů a více než dřív – přehled ZDE.
Pěkné to bylo! A celé!