O velikonočním pondělí 13.4.09 jsem měl výjimečně chuť
vyvětrat krovky.
Počasí vypadalo nadějněji než v neděli (i když předpovědi se
stále měnily) a
tak jsem zavolal Želetavákům. Jenže Panťa mi oznámil, že
se mají dodržovat
tradice a tudíž chodí s pomlázkami. Že by se
dříve vrátili výletníci z Pálavy a
na víc by u nás měli ještě chuť polétat
(nebo spravit si chuť?), mne vůbec ani
nenapadlo a tudíž jsem jim ani nevolal (oni mně teda taky ne!).
Krosnu jsem vytáhl až později (před 15. hodinou), když už termika na své síle ubírala, ale
i tak jsem se pak divil. Zavolal jsem známému ze Slavonic a přislíbil mu, že se
na ně poletím podívat. Odstartoval jsem si u Lidéřovic a po startu jsem si
nalétl první slabé stoupání.
Točením jsem si nabral výšku a vydal se na jih na
Slavonice. Vítr foukal trochu svižněji od J až JV a tak to letělo pomaleji.
Přeletěl a nafotil jsem si Dolní Bolíkov.
Pak jsem si chtěl nafotit Mutišov,
byl jsem v klesání, což se mi na focení hodilo, a když jsem byl blízko a nízko,
v jedné ruce řidička a na půl plyn a ve druhé jen foťák, v té chvíli mě chytil
pěkný stoupáček. Udělal jsem jen ten jeden připravený snímek a s foťákem rychle
do kapsy. Začal jsem točit stoupání a ubíral plyn. Místy jsem už měl ke 3 m/s
bez plynu. Zahánělo mě to na západ a tak jsem to zase vzdal a letěl na
Slavonice.
Přeletěl jsem si město,
zatočil se nad náměstím a zaletěl nad kolegu z práce. Samozřejmě jsem celou
dobu fotil. Vytratil jsem dost výšky a tak jsem si zaletěl mimo město vyhledat
stoupání, bylo jen slabé, nabral jsem výšku nad Slavonice, opět pár fotek a
vydal jsem se proti větru na východ.
Čerstvě povápněná pole vypadala jako zasněžená a u jednoho čerstvě oraného byly krásně vidět paprsky od meliorací.
Ještě
jsem měl v plánu zaletět zamávat známým do
Mutné, už by to
bylo, ale opět mě chytl stoupák. Ale pořádný!
Tentokrát jsem motor vypnul a i s
těmi kily na zádech stoupal 3 - 4 m/s. Bylo slyšet nejen
pištící vario, ale
hlavně takové zvláštní vrzavé zvuky
kroutícího se rámu krosny, to mi nedělalo
až tak dobře L
Dvakrát se mi stalo, že jsem vylétl ze stoupáku a
v té chvíli
se mi prověsily všechny šňůry a povadlo napnutí
látky na padáčku. Z vária uložené
maximální hodnoty + 4,2 a - 4,2 m/s. Bylo to
prostě takové velice hravé!
Po
chvíli mne to přestalo bavit a letěl jsem dál. Omrknul
jsem Cizkrajov a naši kdysi oblíbenou vlekací
cestu. Bylo to tam i termicky dobré, ale nemohli tam
létat na vleku nezkušení piloti, protože jsme při
vlekání projížděli i kousek lesem, takže lanko
musel pilot držet pěkně nad silnicí.
Pak jsem se vydal k
Urbanči. Tam jsem si chtěl najít klidné a pohodičkové stoupání, které by mne se
stopnutým motorem zvedalo a po větru neslo nad Pečí zpět na přistávačku k
Lidéřovicím. Jenže v těch místech jsem už nikde nic neobjevil a tak s termikou
ten den už byl konec. Po hodince a čtvrt jsem si přistál zpět u auta.
Později mi e-mailem od mého kolegy a ještě od nějakého mě neznámého Jardy ze Slavonic přišly fotky z mého přeletu nad městem.
