Letuchtivci na Pálavě

To byl sen ParaMacka už dávno. Vynaložil tolik úsilí, obětoval dvě soboty, aby našel vhodné vlekací plochy a ubytování. Kvůli velikonočnímu termínu dokonce i Želetaváci posunuli závody PPG.  Počasí vypadalo né moc dobře, vítr v předpovědích nás měl odfouknout až někam do Alp. Nakonec všechno jinak. Počasí na objednávku, už jakoby ani jaro ale spíš léto. A jelo se.

 

Vlasta sice škemral, zda může vzít také krosničku, ale nakonec nejel ani on. Ale přišel se s námi při odjezdu rozloučit. 

Odjezd v sobotu 11.4.09 v 9,00 na chlup přesně. I když tři nedočkavci jeli už v pátek. V Moravských Budějovicích jsme naložili Boeinga a Tomáše (Rumburaka) z Bítova. Přijel i Panther. Tomáš vezl Pantherovi padák z technické od Šikece. No radost moc neměl, proč, to nebudu zveřejňovat. 

Ta naše Morava to je ta krásná zem, osázená vinohradem. Jak se zpívá, tak je i pravda.  Rychle jsme se ubytovali a hurá létat. První startovačky byla asi 50 m od našeho „kempu“. Byla ale krátká, tak se jelo jinam. 

Cesty mezi poli a vinohrady dost dobré, ale směr větru a představa přistání mezi železné nebo betonové sloupky a samý drát ve vinohradu - nic pro nás.

Tak další startovačka. Názvy neuvádím, abych zase moc nevykecal. To ale byl luxus. 3 km cesty a přesně na komoru. Vlekaři Miloš + Macík si opravdu užili. Nějak nebyli k poznání – viz foto. Počasí bez mráčků, dostupy ale sotva 1000 m a pak prostě nula.

Rychle jsme posbírali odletivší  a hurá na večeři. Gulášek, pivko, vínko atd. Kozičky melodicky mečeli a prasátko jménem Růžena si pěkně chroustalo travičku. Ale Boeinga se bálo. Tak jako jinde detaily večírku zveřejňovat nebudu, ať se každý, koho to zajímá, zeptá osobně. 

Snídaně na dvoře - prostě báječné. Neděle velikonoční. To je poznání krajiny u Novomlýnských jezer.

Exportní startovačka 2200 m. Z výšky bylo jezero stříbrné, jen ten poklad tam asi nebyl. Startovali jsme u silnice, kde jezdila spousta kolařů a motorkářů a čtyřkolkářů. Zastavili se a koukali. Vlekaři se vyměnili a létali tak všichni. 

Nejvíce se snažila POUPATA. Jo vy nevíte kdo to je? No přece nový tým v rozpuku.Samí junáci: Míra, ParaMacek a Miloš. Myslím, že se brzy probojují do čela týmů. Třeste se PGweb a HoJaHo. Nebylo možné je sundat z oblohy. Jo je to třída. Když se na to jde od oblohy  a má to systém, a až se naučí přihlašovat přelety, to bude mazec. Nesmím zapomenout na Tomáše ( Rumburaka). Pilot nováček s křídlem Made in Brazil  size SOL. Fakt dobrej padák i pilot. Létalo mu to jako profíkovi. Boeing (9 dnů v tahu na létání) se srdnatě vydal na přelet a neměl ani mobil. Nakonec jsme ho našli. On se hledá dobře. Ten není k přehlédnutí. 

A pánové Petr a Pavel a kozleek - jo těm to létá. A ta panoramata. Kdybych se nebál vytáhnout foťák z kapsy sedačky, to byste koukali. Snad pár fotek nad jezerem pošle Tomáš. Myslím, že to byl vydařený den. Malinko se mi ten den rozbilo auto. Netáhlo a vydávalo takovou kouřovou clonu, že vojenská dýmovnice je slabý čajíček. Nějaká blbá váha vzduchu. Nevím, na co potřebuje auto vážit vzduch. Jo kdyby to mělo být na padádu, tak to chápu, ale auto? Domů dojelo, tak dobrý.

Večeře ten den byla slavnostní. Klobásky na grilu a pstruzi také na grilu, no bájo maso.

V pondělí ráno v 6,00 budíček. Zvony z kostela v sousedství uměly zvonit. No a v 7,00 z mého mobilu kohouti kokrhali. Po až pá vstávám a budí mě kohoutí kokrhání. To, že je Velikonoční pondělí, mobil nepoznal. ParMac chtěl těm ubohým pernatým zvířátkům zakroutit krkem. 

Ranní briefing u snídaně vyzněl pro návrat do našich krajů. Jakubov byla dobrá varianta. Setkali jsme se tam s Veetkem a Janou a Vlastou Puczokem. Učili Janu vlekat. Roste nám další ESA a k tomu ještě vleká. Vlasto musíš se zamyslet, jestli té své ESA nezvýšíš kvalifikaci.

Polétalo se, pokecalo a jelo se domů. Výlet to byl pěkný. Pionýři z Vysočiny na Moravě se vypořádali s Pálavou srdnatě a odvážně a určitě to nebylo prvně a naposled. Už se těším na repete. Někdo říká „ Pěkné to bylo“ já říkám „ Nemělo to chyby ani kazu“