Na neděli 28.12.08
jsem na Pěčín svolal povánoční
létání.
Objednal a dovezl jsem pěkné počasí jak na
motorové, tak bezmotorové létání.
Ráno byly ještě mlhy,
ale před polednem se vyjasnilo, bylo mírně pod nulou,
východní vítr mírný a pouze
s výškou trochu
zesiloval.
Když je ošklivo, svádějí to na mne, ale když se o
počasí takhle postarám, žádné
chvály se nedočkám.
Sraz byl na dvanáctou hodinu a světe div se, Panťa tam
byl včas! Už sestavoval krosnu, Máca vytáhnul z letošního roku už dost jetý
rukáv a Boeing se připravoval na vlek. Pro jistotu jsme ještě Termoskovi zapálili
svíčky a vyplatilo se nám to!
Já
si prvně polétal při zemi, pak si nalétl termický
stoupáček a i s jeho pomocí se vyzvedal na
inverzní vrstvu, která byla kolem 600 metrů nad
zemí. Tam se trochu oteplilo
(dle grafu o 5 stupňů) a hodně zvedla dohlednost.
Pak
jsem nad inverzí uviděl padáček a prvně myslel,
že je to nějaký vrtulkář. Nebyl! Tentokrát
bezmotorovým zájemcům přálo počasí a
Máca je vlekal až nad 700m. Ti se nejen výjimečně
podívali nad inverzní
hranici, ale při cestě zpět si i užívali termických
stoupáčků. Kdo si doma nenechl
vário, mohl se udržet dost dlouho, dokonce i něco nastoupat.
Pokud vím, byli i tací, co si polétali 20 minut!
Ale ani to někteří nevyužili. Někdo si létací
výbavu vůbec nedovezl, přijel se jen podívat a pokecat,
ale dokonce byli i tací, kteří padáček sice sebou
měli, ale proč ho vytahovat? Přeci nejsou žádní
závisláci!
Jak někoho vyvlekali, letěl jsem k nim a udělal
spoustu snímků. I dost z blízka. Pak jsme si s Panťou ještě zaletěli nad
Dačice a opět jsem fotil. Až doma jsem zjistil, že asi v té nižší vrstvě
mi navlhal foťák a v něm přimrzala mechanika, protože téměř všechny byly
rozmazané a nepoužitelné. Škoda! Takových krásných fotek mohlo být.
A tak se debatovalo o všem možném i nemožném.
No a nakonec jsme se zašli zahřát a najíst do naší oblíbené dačické pizzérky.
Musel jsem si přes okno hlídat svoji vrtulku, občas se někomu líbila a zajímalo by mne, co si o tom povídaly třeba tyhle babky.
A ještě pro nás bylo překvapení, že jsme od obsluhy,
na účet podniku, dostali po frťánku. Bylo
to milé a dobré. Jen řidiči si museli nechat zajít chuť, ale ostatní si s tím
poradili.
