V neděli 9.11.08
na nás asi přišel absťák. Už od
rána se na Skypu debatovalo, kam vyrazíme, když
celá Morava je pod mraky. Navrhoval
jsem Javořici, ale postupně se debata stáčela na
vlekání a bezmotorové létání
(to je taky touhle dobou nápad!) a
tak jsem z debaty utekl (což mi bylo později řádně vytknuto)
a vyrazil sám na Kunžak, jelikož ten vždy dělí to krásné
počasí u Jindřichova Hradce od toho našeho převážně hnusného. Milan Brejchu se přidal ke mě, že za chvíli i s týmem
dorazí také. Tady na fotkách je vidět počasí u nás a při příjezdu do Kunžaku.
Jenže tam jsem zjistil, že to trochu více fouká (v 11
hodin na Svratouchu hlásili 12m/s) a možná by to nebylo na návratovku. Zavolal
jsem Milanům a ti raději všechny letuchtivce zanavigovali na Rancířov, že tam to
bude dobrý. NEBYLO! A řečičky, že za hodinku se to vybere, nikdo nebral vážně.
Takže tady ještě fotka z Kunžaku a druhá z Rancířova.
Milanové
tedy alespoň vytáhli jimi vlastnoručně vyrobený
nový podvozek
pod krosnu a všichni si ho mohli vyzkoušet. Někdo z toho
byl nadšený, něko vyděšený. Ale jako
travní sekačka to fungovalo skvěle.
Pak to Brejšák nevydržel a poprvé to vyzkoušel i s hadrem.
A móóóc se mu to líbilo. Start na poprvé vyšel, trochu polétal,
povedlo
se mu několik mezipřistání, no a i přistání
bylo bez chyby. Jen na té fotce není poznat to
nadšení!
Pak si to ještě vyzkoušel Panťa a byl také spokojený.
Jenže
my ostatní už kuli pikle a rozhodli se jet na
západ za pěkným počasím. Honza navrhnul Novou
Bystřici, já se toho hned chytil a už se jelo. Tam to
ještě
nebylo, tak jsme se vydali severně k Jindřichovu Hradci. Ten opět
nezklamal,
ale hrana mraků byla už u Číměře a tak bylo rozhodnuto
polétat tam.
Větřík
od jihovýchodu byl na starty jak dělaný. Já
startoval
jako první (ostatní to trochu flákali), proletěl
jsem nad startovačkou a pak nabral výšku. Už asi ve 200 m
nad startem
byly vršky mraků.
Nad hranou inverze se oteplilo, vítr se změnil na jihozápadní
a přestalo to být takové hravé. Prostě pohoda a klídek.
Létali jsme na hraně mraků, k Jindřicháči to bylo čisté.
V tom
fofru jsem si nějak zapomněl zapnout helmu
a zjistil to, až když mi málem spadla při
rozhlížení se po dalších
padáčkářích
na focení.
V dálce byly opět vidět hory. Chvíli to vypadalo, že se nám to nad přistávačkou zatáhne, ale dopadlo to dobře.
Jak se blížil večer a slunko se sklánělo o obzoru, vše
se měnilo do teplejších barev. Užili jsme si létání i focení, vždyť já jen za
ten hodinový let udělal více jak 200 fotek. Kdo to pak má vybírat do článečku, že?!
Asi jsme v Číměři udělali trochu rozruch, vždyť
těch 6 krosen se nejen nedá přehlédnout, ale asi ani přeslechnout. Při přistávání
bylo u silnice vidět pár stojících aut a fotografů, dorazily i místní děti.
Pak si tříkolku ještě vyzkoušel Honza Krátký.
Na zhodnocení dne se nás ale v místním motorestu sešlo jen pár. Škoda, tak třeba příště.
Pěkné
to bylo!
Vlasta