Na neděli 5.10.08 jsem si domluvil počasí a pozval
několik motorových pilotů na obvyklý podzimní dálkový přelet – zde něco z
minula. Počasáři nás sice strašili s nadměrným západním větrem a
přibývající oblačností, ale v sobotu večer jsme se rozhodli, že to ráno
zkusíme!
Františkovi
se nechtělo startovat na Pěčíně a tak navrhl sraz v 7 hodin
v Chotěbudicích, že tam mají bezva startovačku z kopečka. Bylo tam i
pěkné WC, nepořídíme si ho i na Pěčín?
Bylo krásně, jasno, jen ty dva stupně pod nulou nám moc radosti
nedělaly. Za chvíli dorazili JaHovi s tandemem a pozemním personálem. Měli
sebou synátora s pěkným děvčetem –
Adélkou. Má Zdenča bohužel zrovna marodila. Tomáš s Radkem se předem
omluvili, že nemohou, Milan Brejchu a Panťa se nedostavili, i když jsme
s nimi počítali. Podívat se na nás a vypomáhat přijel i Zbyněk Daňhel.
Takže
přípravy, tankování, domlouvání cesty apod. Plnou nádrž jsem si nedával, kdo
s tím má startovat za bezvětří, které tam momentálně bylo.
Starty tedy nic moc, já první a hodil jsem menší ústa,
druhý František a opět nic. Až pak jsme zjistili, že to nefouká podle
předpovědi od západu, ale trochu to dýchá do zad. Tandem Jana s Honzou to
už ani nezkoušeli. Takže přesuny. Trochu pracně, ale nakonec jsem odstartoval
první z měkkého blátivého pole, František i tandem jeli startovat ještě
dál na pěknou loučku. Tam odstartovali napoprvé, jenže já už létal asi půl
hodiny po okolí a nakonec mi to palivo chybělo. Ale nebudu předbíhat.
Letěli
jsme většinou po větru, který konečně ve výšce foukal tak jak měl. Rychlost se
pohybovala kolem 60-80km/h, ale úplně v klidu. Ani řidičky se nemusely
držet, takže nebyl problém fotit i filmovat. Jen při letu bokem bylo znát velký snos k východu.
Prvně jsme letěli směrem na Vranov. V údolí nad řekou byla ještě
mlha, ale než jsme tam doletěli, už se rozpouštěla.
Dál jsme to vzali okolo Znojma a odtud na Pálavu.
Ještě jsem si stačil vyfotit čerpací stanici a kousek za ní mi to zdechlo!!! Došlo
palivo. JaHovi letěli přede mnou, já to musel otočit, zamával jsem míjejícímu
Františkovi a šel na přistání.
Proti větru jsem to už k benzínce
nedotlačil, ještě nad zemí si se mnou vítr a začínající termika pěkně pohráli,
ale přistání bylo v pohodě - zde přelet 1. díl. Honzík
s přítulkyní a palivem za mnou dorazili za chvíli. Že jsem si v té
chvíli při navigování pletl pravou a levou stranu mi odpustili.
Natankoval
jsem jen 6 litrů a opět pracně odstartoval. Ono s tou váhou na zádech,
slabým vánkem (ten byl jen tak do 50m nad zemí)
a napříč podmítnutým polem není nic moc. A to se mě nedávno Daniel ptal,
jestli může s námi letět na tříkolce.
Jen jsem se trochu zvedl, naletěl jsem slušnou termiku a tak jsem si ji
pěkně vytočil. Za chvíli jsem měl 800 metrů nad startem, ale Honzík
s přítulkyní jen popojeli za stromy a zůstali tam stát. Asi se jen dívali
na mne, co jiného by tak asi mohli dělat, ne? Později si Jana stěžovala, že já
je hodně zdržel, protože k nim dorazili za dlouho. Ale nakonec se
zjistilo, že právě tam jim došlo palivo a co já nedoletěl k čerpací
stanici, musel Honzík dojít pěšky! Opět předbíhám.
Letěl jsem tedy na Pálavu (tam někde u Dolních
Věstonic přistáli JaHovi i František - tady je jejich výpis),
že nedaleko je obec
Lednice s velice známým zámkem. Zaletěl jsem si i tam, vyklesávám na
focení a ouha!! Houpalo to se mnou tak, že jsem se bál fotit a filmovat. Nabral
jsem tedy zase proti větru výšku a byl klid.
Po nafocení se otočím a koukám, že
z toho houpání se udělal kumulek. Letím k němu, ale už se rozpadal.
Vydávám se tedy dál na Břeclav, fotím, filmuju a
v tom mi opět dojde palivo! Výšku mám asi kilometr nad zemí a tak je to
v klidu. Koukám kde přistát a hlavně aby tam bylo co jíst a pít. Na
klouzák by mi to možná dalo až na Slovensko, ale tohle mělo přednost.
Uviděl jsem čerpací stanici, jenže u ní nějaké
vyšší rostlinstvo a vedle ještě kukuřice nastojato. Přistávám tedy dál na
čerstvě zasetém poli, termické bubliny s větříkem si se mnou opět pěkně
hrají, občas i stoupám, ale vítr by mne odtlačil dál a tak se nedám - zde přelet 2.díl.
Přistávám
na baletku, obtelefonovávám Zdenu (musím ji
hlásit každé přistání), Honzíka
(nemá čas) a Janu. Říkal jsem, že ještě dvě
nádrže a Banská Bystrica je naše!
Ale už se mnou nikdo nechtěl letět dál. Ani na tu jednu
nádrž – jak jsem Janě v
SMS napsal, že Slovensko už na nás čeká a že se nemůže
dočkat, odepsala mi, že
jestli poletím dál, tak pro mne nepřijede!!! No jak sebou
nemám tu svoji vyškolenou
a vyzkoušenou službu ESA – pro neznalé Elitní Svozová Asistentka, tak jsem
nahraný…..
Vše sbalím a s nákladem na zádech se vydávám k čerpací
stanici. Móóóc pěkná procházka! Ale nakonec mě tam přivítal bezvadný motorest,
fajn obsluha a pustili mne sednout si ven do původně zavřené zahrádky. Počasí
stále skvělé, dlabanec výborný a občas jsem pokecal s kolemjdoucími.
Nakonec u mne zastavil zajímavý pár s krásnou
nablejskanou motorkou a z mé krosny byli úplně unešení. S tím nošením
vrtulky na zádech to už u nich bylo
horší, ale za vyzkoušení jsem od nich ještě dostal klobásy. Mluvili jsme i o
výměně, ale to by mi ještě museli něco doplatit.
Zábava
s nima byla
bezvadná a tak čas rychle ubíhal. Pak pro mne dorazila
Jana, vše jsme naložili
a vydali se pro zbytek osádky (mimo Františka,
kterého už odvezl Zbyněk), kteří
se mezi tím vlekali a poletovali nad nějakým kopečkem u
Pálavy. Více se dozvíme ze samostatného
článečku od JaHových. Mám ho
slíbený. Jenom těch krásných fotek, co Jana
udělala z tandemu, ty musíte vidět!
Na kopci jsme hodnotili den tentokrát u buchet od Jany a tak trochu se
loučili s Termoskou. No jo, už nám to zase pomalu končí.
Při cestě zpátky jsem chtěl sedět vedle Ádi, ale to
mi neprošlo. Že bych to takhle neuměl?
JaHovi mě hodili zpět do Chotěbudic a aby mi s něčím
neodjeli, museli vybalit téměř celé auto. Jen na tom, kdo napíše článeček z tohoto
dne, jsme se nějak nemohli dohodnout.
Mapa mého přeletu -
a mapa Františkova přeletu -
Pěkné
to bylo!
Vlasta
http://www.pgv.cz/
A ještě pár fotek od Františka