Středa 27.8.08 vypadala móóóóc dobře jak podle předpovědí, tak podle pohledu na nebe. Kumulky pěkně naskakovaly a bylo bezvětří, prostě počasí na trojúhelníčky jak vyšité. Navíc Máca slíbil na 12.30 hod. na Pěčíně funkční odviják.
Už ráno jsem u
svého šéfova
škemral o volno od 12 hodin, ale nějak mi to
neprošlo. Ještě že nejsem
žádný
závislák, to bych asi nepřežil.
Bezvětří na starty s krosnou není nic moc, povedlo se mi to až napotřetí, ale pak jsem si doletěl pod mrak, vypnul krosnu a točil si termiku až pod základny.
Byl jsem kousek od Matějovce, nevím, jestli mě od své chalupy neviděl Míra, ale on se spíše věnuje manželce a po nebi se vůbec nedívá.
Poletuju si jen tak po okolí, ale když jsem se potřeboval zachránit, vymrzlou krosnu jsem nenastartoval a tak jsem po téměř hodince přistál.
Opět jsem to nacupoval, nastartoval, ohřál a napoprvé znovu odlepil od země. Zaletěl jsem zamávat manželce nad naši chalupu a pak se vydal na Dačice vyfotit si místní bazén. Letěl jsem i nad Petrovou chalupou (Hečka), taky jsme si zamávali.
Po nafocení bazénu jsem si naletěl další stoupání, bylo slabší a tak jsem ho točil na půl plynu asi až do kilometru.
Stále jsem pokukoval po pěčínské partičce, mráčky tam měli pěkné, ale nikoho jsem neviděl. Až později jsem zjistil, že jim tam proběhlo nějaké tornádo, že tam bylo hodně divoko, ale naštěstí se nikomu nic nestalo, jen šok a nějaké rozbité přístroje. Třeba se dozvíme více, článeček mám slíbený,
Při cestě zpět mi došlo palivo, výšky na dokluz bylo dost, jen škoda, že termika byla už jen slabá a pro mne nevyužitelná. Po tři čtvrtě hodince přistání a těšení se domů na snad zaslouženou večeři.
Pěkné
to bylo!
Vlasta