Na Sumavu 27.7.08

Konečně po delší době nám mělo vyjít počasí na létání. Na neděli 27.7.08 předpovídali super počasí i stoupající tlak. Už jsme to domlouvali i na dřívější dobu, že se sejdeme v 11hodin (Zdena ráno i buchty napekla), ale bohužel hlavní vlekaři Miloš a Máca nám v neděli ráno odjeli do Itálie (takový nerozum, vždyť tento týden má být počasí roku!) a Želetaváci vyjímečně nemohli. Ještě jsem obvolával JaHovi, ti mě odmítli, že mají plno a hlavně tandemy, brnknul jsem i Víťovi, ti k nám občas taky jezdí vlekat, ale ani tam jsem neuspěl. Prostě totální výbuch s vlekařema !!!!

Jelikož nejsem žádný závislák, v klidu jsem létání zase sbalil, po poledni se naobědval a pak se natáhl za barákem. Pohled na pěkné kumulky a prolétávající letadla, dokonce ani termické závany se mnou nic nedělaly, ale pak jsem se přeci jen zvedl a vytáhl krosnu, to jen abych se nepřeležel a hlavně měl nějaký nový příspěveček na stránky.

Na start jsem se připravoval kousek za barákem, k původnímu asi litru paliva jsem přidal necelých 5 litrů a ještě přemýšlel, jestli do takové divočejší termiky přeci jen vyrazit. Počkal jsem si na slabší vítr a těsně před 14.hodinou šel do toho. Chvíli nic moc, ale najednou prudké stoupání kolem 5m/s, až jsem se i bál. Jak to polevilo, zkusil jsem se do toho otočit, ale už jsem nic nenašel, nebo to zmizelo. Letěl jsem raději nad zastíněné pole a v klidu se pomalu zvedal. Jak jsem potkal stoupání, začal jsem ho točit. Blížilo se mi 1800 m n.m. a tam s motorem bez odpovídače nesmím. Letěl jsem bokem a fotil si Český Rudolec.

Pak jsem potkal výživný stoupák a tak jsem vrtuli stopnul a choval se jako bezmotorový plachtař. Já nevím, je to tak povolené? Dostal jsem se asi až do 2300 m n.m., to se už ke mě přiblížily mraky, a jelikož mě to snášelo do Rakouska (byl SV vítr), odletěl jsem bokem.

Kochal jsem se pohledem na Landštejn a fotil přehradu i se zříceninou hradu. Jenže pak jsem zjistil, že jsem uprostřed velkého lesa a docela slušně klesám. Chtěl jsem nastartovat, ale motor byl řádně vystydlý a bez cupování nestartuje (to mi za letu nejde). Zkusil jsem to několikrát, ale nic. Obavy se naštěstí nepotvrdily, les jsem přeletěl a postupně se zachytával ve slabé termice. Další a lepší jsem potkal nad Osikou, asi od toho, jak se tam v kempu slunili nějací otužilci.

Obletěl jsem si a nafotil Novou Bystřici, ale za městem jsem šel k zemi. Krosna za letu nastartovat nešla, nic jsem už nepotkal a tak jsem přistál.

Na zemi jsem ji nacupoval a hned chytla. Trochu ohřát a opět jsem odstartoval. Hned jsem si nalítl pěkné stoupání a nepustil se ho. Po nabrání výšky jsem se vydal na Třeboň s tím, že si ji nafotím (takové fotky ještě nemám) a za městem přistanu u benzíky, kde něco sním, než pro mne Zdenča dorazí (Třeboň jsem ji poslal SMSkou). Letěl jsem nad spoustou lesů a lesem rybníků, vítr se už stočil na čistě východní, což mi vyhovovalo.

Třeboň byla dlouho pod mrakem, musel jsem létat po okolí a vyčkávat na pěkné nasvícení.

Po vyklesání a nafocení historické části města jsem se zvedal, abych Třeboň nafotil od západu celou.

V nějakých patnácti stovkách mi došlo palivo, udělal jsem si pár snímků a připravoval se na přistání na loučce vedle čerpací stanice.

Najednou buch, jako když okolo projede nákladák. Nedalo mi to, chvíle hledání a postuně jsem se vyzvedal nad 2000m. Tam jsem ještě chvíli váhal, zda poletím zpět na přistání, ale to mne naštěstí brzo přešlo a vydal jsem se pod pěkný savý mráček, který mě pomohl nad 2500m, až jsem musel klapat uši a odletět na západ, aby si mne nevzal sebou.

Tam už byly vidět České Budějovice a začala mne držet touha si je přeletět a nafotit (opět jsem poslal SMS s CB). Kus výšky jsem ztratil, před městem zase pracně něco nasbíral a pak přišlo rozhodnutí o přeletění nad náměstím. Prostor Temelína mne netížil, byl mimo, spíše mi vadila blízkost místního letiště, ale byl jsem od něho bokem a dost vysoko, a tak mi to snad prominou. Vždyť kdo ví, za nedlouho z něho bude mezinárodní a pak tam už nebudeme moct vůbec.

Nad městem jsem zase potkal stoupák, dost se mnou házel a tak jsem raději letěl v klesání, abych mohl fotit. A že jsem se snažil!

Za městem bylo dost místa na přistání, ale přeletové podmínky mi ještě přály a tak jsem se postupně městu vzdaloval a přibližoval se k Šumavě.

Slunko se už postupně sklánělo, podmínky se uklidňovaly a přelétávat další a další zvyšující se kopečky byl čím dál větší problém. Navíc vesničky řídly a kdo by mne tady kde hledal.

Stočil jsem to k jedné větší - Ktiš, která leží u prostoru Boletic (naštěstí nebyl aktivován), ale přistát jsem musel až v údolí a vracet se k ní snad kilák do kopce s krosnou na zádech, navíc mezi kravama, jsem hned zamítl. Bylo kousek před 18 hodinou a po 98 km a necelých čtyřech hodinách letu s krosnou na zádech jsem toho měl až až.

Z Českých Budějovic jsem si povolal Zdenu, dal si své přeletové pivíčko, vše sbalil a s krosnou se kousek prošel údolím k místnímu ZD. Netrvalo dlouho a ESA (Elitní Svozová Asistentka) pro mne dorazila. Zlatá ženská!

Při cestě zpět jsme ještě potkali nějakého nadšence s krosnou. Tak nevím, že je to vůbec baví, že raději neleží někde u vody?! A ještě výpis mého maximálního stoupání.

Nevím, jestli vůbec můžu přelet někam přihlásit, není to bezmotorový ani motorový. Dal jsem to tedy jen na shlédnutí do motorového ČPP - ZDE, nemíním se tím někam cpát, navíc je tam i mezipřistání na nastartování krosny, ale kdo s krosnou někdy letěl termiku, tak ví, že to není až tak jednoduché. Takže spíš jen tak pro zajímavost, pokud o to někoho vůbec stojí. A ještě jednu zajímavost – za dobu letu jsem udělal přes 200 fotek!

Pěkné to bylo!

Vlasta