Poprvé

Je středa 2.7.08 a my vyrážíme směr Niva. Bohužel, kvůli pozdnímu odjezdu se po cestě domlouváme, že zkusíme lano ze Sadů, odkud se nám ozval Honza Edler... Zkouším první start. 

Nic, výška asi 160 m, než se stihnu někam otočit, jsem skoro na zemi. Přistávám na druhé straně. Jelikož i tady jde vítr pěkně na komoru, říkám Romanovi, že to zkusím odsud. Druhý vlek jsem dostal pouhých 150 metrů. Přesto ve vzduchu vydržím o minutku déle. Sedám na zem a naznávám, že to ještě asi není pro mě ideální. Tak se posadím a vyčkávám... Znovu se do vzduchu podívám až něco před druhou. 

Výška kolem 300 metrů. Okamžitě si nacházím krásný stoupák a zvedám se do výšin. Vidím, jak po mě startuje mamka a taky se zvedá. Šudlí něco pode mnou, ovšem po chvíli mě přestoupává a mizí v dáli. Dobírám si asi 1000 metrů a posílám to podél dálnice, kde by mě neměl potkat žádný prostor až k Sázavě. U Jabloňova ztrácím na výšce. Ve 300 metrech už se bojím, že můj výlet skončí. Poslední možnost. Buď mi dá dálnice, nebo najdu místo na přistání. Ovšem dálnice dala a já se vytáčím vzhůru a posílám to dál k Velmezu. Tam mi dochází první baterky v GPSce (začátečnická chyba). Naštestí mám založní, tak je prohazuju a šupajdím dál. Držím se kolem dálnice a prohlížím si místa mně známá pouze ze silnice. Tentokrát je ovšem vidím z kilometrové výšky, což je nesrovnatelné:-). Když uvidím Luka, přemýšlím, jestli se nekouknout domů. Ale výška a krásné počasí rozhoduje za mě. Letím dál. Dostávám za Jihlavu. Nad Pávovem mi opět dochází baterky po dvou a půl hodinách ve vzduchu a výškou kolem 1700 m nad zemí jsem spokojen. Teď se rozmýšlím, kam se podívám dál. Napadlo mě do Štoků za spolužákem, ovšem to mě brzy opustí a můj pohled se ubírá k Polné. Stavit se na oběd za příbuznými by bylo krásné dovršení dne. Nakonec ale vítězí domovina s vyhlídkou koupaliště a vychlazeného piva. Dál netřeba přemýšlet. Otáčím se proti větru a letím domů. Prohlížím si známá místa. Poprvé pořádně zkouším speed. Stále mě to příjemně pozvedává a dokonce se v bezoblačné obloze nade mnou tvoří kumulek a zvedá mě ještě výš. Krása. Další příjemné překvapení nastává, když v plném speedu potkávám stoupák a jdu 2m/s nahoru. Nad Lukama se ještě chvíli vozím a zanedlouho přistávám přímo nad koupalištěm. Po krásných 3hodinách ve vzduchu jsem nadšen a balím mazla, který se dnes předvedl jako hodné a spolehlivé křídlo. Díky jemu za krásný výlet. Poté se vydávám vstříc vodě a přátelům. 

Pěkný dárek v den, kdy jsem dostal piloťák. Zkrátka pěkné to bylo:-)