V neděli 11.5. jsme s Janinou a bráchou Ondrou  vyrazili za létáním do Jakubova. Od rána se nám zdál celkem svižnější vítr, ale nedali jsme se odradit na rozdíl od soboty, kdy nám nad barákem létalo hejno přeletářů a my jen závistivě koukali ze země. Do Jakubova jsme přijeli v jednu hodinu a cestou už jsme potkávali Janu Krátkou nad Želetavou  v pěkné výšce. Vypadalo to slibně. Na startu chodily ještě dost silné termické závany, tak jsme se rozhodli vyčkávat na klidnější podmínky. Na start jsem šel v 13.45. Obloha nad naší plochou byla bez  mráčku,  zato všude kolem byla všude pěkná  kumulostráda. Na vleku to do 200 m bylo jakoby se nic nedělo, ale pak to se mnou začalo cloumat, místy jsem myslel, že se musím z lana utrhnout, na váriu mi to v jednu chvilku ukázalo přes 8m/s,  a při odepnutí jsem měl 600m.  Po otočce jsem doklouznul kousek zpátky a začal stoupat v dost rozbitém stoupání mezi 1-2m/s a postupně se začal posouvat severně směrem ke krásné řadě kumulek. 

Sledoval jsem Janinu, jak se po odepnutí snaží o zachycení, ale už jí tam, bohužel, zbylo jen klesání. Škoda. Po nasbírání výšky 1600 m jsem se rozhodl vydat na přelet a vyplatilo se. Přeskakoval jsem z mraku na mrak skoro pravidelně ze základny s dalším zachycením  min. 800m AGL. Míjel jsem Novou Říši, Telč, kde se mi v rádiu ozval František, který sbíral rodinné body na zahrádce. Prohodili jsme pár slov, ale přiznám se, neměl jsem moc čas, práce s řízením bylo dost.

Jinak  to byla  celkem pohoda až k Mrákotínu,  kde jsem se bál přeskoku Javořice, ale vyčkával jsem,  dokud nepřišel pěkný trojkový výtah, který mě přehoupl až ke Stoječínu. To už jsem byl blízko domova,  ale stoupání bylo pořád dost a tak jsem se přes Žirovnici vydal dál směrem na Novou Včelnici a postupně si místy přitáčel výšku. U Nové Včelnice můj přelet končil přistáním na místním nouzovém letišti, které už dobře znám. Při zemi to se mnou ještě na rozloučenou pěkně zamávalo, vítr byl místy ještě dost silný a Termoska se dneska taky celkem činil. Po přistání jsem zjistil, že mám zaplněnou paměť GPS a tak je můj tracklog o fous kratší - 48km za 1h 37min. Z přeletu jsem měl upřímnou radost a doufám, že příště poletíme minimálně ve dvou.

Tomáš Matějíček
http://www.pgv.cz/