Na prodloužený víkend 8.-11.5.08 jsme s manželkou museli vyrazit do východních Čech objet známé a příbuzné. Pěkná předpověď počasí na tyto dny se mnou vůbec nic nedělala! Místním padáčkářům jsem tím udělal velkou radost, protože jim prý tady alespoň nebudu kazit počasí. Na můj vzkaz „Teď čtyři dny budu objíždět známé a příbuzné, na létání kašlu, nejsem žádný závislák." – Charlie zareagoval – „takže bude počasí roku!!!“  To jsou dobráci, že? Ale měl pravdu! 

No nic. Bágl s hadříkem jsem přeci jen vzal sebou. Co kdyby…?

Ve čtvrtek 8.5. hlásili pěkné počasí a vítr SV 2-5m/s. Můj návrh, že bychom si mohli někam vyrazit na výlet, vzali známí s nadšením. Já předhodil Ještěd – tam jsme dlouho nebyli. Přijato! Bezva.
Vždyť jednou jsem tam už byl (rok 2005) a SV startovačka mne nezklamala – odkaz na článek zde a zde výpis z GPS.



Když jsme tam dorazili, foukalo spíše od SZ na rogalistickou startovačku, ale rogala nikde. Dali jsme si zatím kávičku, ale jak jsem zaregistroval odstartování dvou křídel ze SV startovačky, tak honem zaplatit a přesun!



Tam už bylo pár nadšenců a mezi nimi taky Luky. Trochu jsme pokecali a mimo jiné má už teď svoji školu a pořádá výlety - odkaz zde. Byl jsem taky zván a z dřívějška, kdy nás vzal do Francie, s ním máme jen dobré zkušenosti. 

Horší bylo, že nám vítr už jen zesiloval a byl stále severozápadní. Má pověst, že kde jsem já, tam je neletovo, se dostala i sem a ve vzkazech se od Lukyho druhý den objevilo: „Dnes nás na startovišti Ještěd navštívil Vlastík Novák, za všech 15pilotů mu chci poděkovat za velmi příjemnou společenskou akci, samozřejmě bez jakéhokoli náznaku létání, přivezl nám totiž sebou čerstvý nárazový vítr až 18m/s.... Děkujeme!! Nevíte kam se chystá zítra??? Rád jsem tě viděl - vážně...„
V té chvíli docházel i padáčkář Olda se Šárkou od nás z Jindřichova Hradce. To bylo překvapení, vůbec jsme o sobě nevěděli a tady se potkáme!!!!! No nic, všichni jsme se sbalili a pryč!
Naši známí byli spokojení, protože jsme v klidu stihli obhlédnout i Trosky a Jičín. Já bych to sice raději viděl z výšky, ale nejsem přeci žádný - no vždyť víte.
Jen pro jistotu. Trosky jsou na té fotce vlevo.

Jo a na hradě se mi do rukou dostal dravec, ze kterého jsem loudil rozumy o létání. Nepochodil jsem!



V pátek mi od Lukyho přišla SMS (já celou dobu neměl přístup na intrnet), že on jede na Zvičinu, mě spíš doporučuje Kozákov nebo Hodkovice. Kdo ví proč? Že by se mne chtěl zbavit? Nedal jsem se! Opět jsem navrhl výlet, tentokrát do Hořic a pak jsme náááááhodou zajeli na blízký kopeček. Vždyť převýšení 200m není nic moc. Ovšem jak jsme tam dorazili, zažili jsme šok. Bylo tam rozložených víc jak třicet rogal a že tam budou mít závody. Takže jedině teď rychle do vzduchu!



Zaplatil jsem startovné a na otázku o místních podmínkách létání a kam se po startu obrátit a kde se zachytávat, mi odpověděl dotazem, jestli mám vůbec piloťák!! Více jsem se raději neptal, nechtěl jsem dělat žádného machra, co když hned vyhniju, nikdy jsem tu ani neletěl (mimo jednoho sletíku před několika lety)  a tak jsem ani nevěděl, jak je to s aktivovanými prostory. V tom fofru jsem si zapomněl vzít i vysílačku, vyměnit baterky ve foťáku a GPS nestačila najít družice. Po rychlém startu jsem se chvíli držel nad lesíkem, občas se dostal až nad kopec, ale nic výrazného. Do toho odstartoval další padáčkář, chvíli nahoru, chvíli dolů, taky nic moc.



Už jsme byli kousek nad přistávačkou, okopávali šišky nad krajními stromy (ani fotit se nedalo), kolega to vzdal a přistál, já ještě chvilku bojoval a v tom to přišlo! Postupné zvedání, do toho odstartovala první dvě rogala a nad kopcem jsme na sebe museli dávat pozor. Že já točil pravou, oni ke mně přiletěli a měli by tedy točit podle mne, už asi neplatí! Tak jsem to otočil já. Nebylo to až tak extra výrazné, spíše klidné, ale v pohodě jsem se postupně vyzvedal téměř o 1500m. Nádhera! V dálce na vršcích Krkonoš byl ještě vidět sníh.
Olda pak ve vzkazech napsal, že tam později přišel taky, a tam mu řekli, že nějaký neznámý padáčkář přišel, odstartoval a po chvíli odletěl. No a od té doby tak funí, že kromě rogal nikdo jiný už neodstartoval. Až do pozdního odpoledne!
Už startovala další rogala, ten jeden z prvních byl někde u Hořic a tak jsem se tam vydal taky. Jsou trochu rychlejší než já a než jsem tam doletěl, už jsem žádné neviděl ani přede mnou ani za mnou. Ztratily se. Fotil jsem si Hořice a v tom mi došly baterky ve foťáku. Více jsem se zahleděl do GPS a ouha! Já byl za nějakou čárou s omezeným prostorem. Vznikla panika!!! Přeci jen je všední den! Tak co? Raději přistát? A kde? Ani to tu neznám. Stočil jsem se k hlavní silnici, že raději víc nepoletím. Nechtělo mne to pustit dopředu ani k zemi. Pak jsem uviděl větroně a letadla, která létala z místního letiště. Takže aktivace nejspíš není a letím dál JZ po větru.

Hořice

V dáli byl vidět Hradec Králové, chladící věže od Chvaletic a přede mnou další pěkné město – Nový Bydžov. Musel jsem si ho tedy doletět vyfotit. Náhradní baterie v pultíku jsem měl, kdo to zná, tak ví, že výměna za letu není až tak jednoduchá, ale povedlo se! Vše jsem nafotil a vyrazil dál. Jenže se přibližovalo MTMA od Pardubic a pak od Čáslavi. Tak kam? Na Chlumec nad Cidlinou a u něho přistát nebo to zkusit více na západ, trochu na boční vítr a riskovat vyhnití někde v polích mimo civilizaci? Varianta dvě vyhrála.

Nový Bydžov
Dostal jsem se nad Městec Králové, nafotil ho a mazal dál. V GPS se mi od západu objevilo a přibližovalo začerněné zakázané území od Prahy – TMA. Padlo tedy rozhodnutí o přistání u toho pěkného velkého města – Nymburk. Přeci jen u známých bylo domluvené večerní grilování a já si někde létám. Před městem se objevilo i nějaké rogalo, třeba bylo taky ze Zvičiny.

Městec Králové

Nymburk



Nymburk jsem si obletěl, nafotil a před přistáním jsem si ještě zablbnul nad místním hřbitovem. Stínem od vrchlíku jsem se trefoval na střed parčíku a fotil se (magor!!) Po přistání - 3 a 1/4 hod a uletěných 65km - ke mě přišli nějací manželé s vnoučetem, asi se mu to líbilo, a tak jsem od nich získával různé informace. Co je to za továrny, co tam vyrábějí, co jsou ty ošklivé střechy za městem, kde je nejblíž hospoda a jiné. Zavolal jsem si Zdeně o odvoz, dal si pivo a zatím vyrazil na náměstí dostat se někde na internet.



V prvním internetovém klubu měli dovolenou a až po delší době mne nasměrovali do místní knihovny. Tam jsem dopadl dobře. Sice jsem jim trochu zamotal hlavy svými požadavky, ale postarali se o mne vzorně. Jim i těm manželům jsem slíbil, že se pak můžou na těchto stránkách podívat na letecké fotky svého města. Třeba se ve vzkazech ozvou, že tu opravdu byli!




V sobotu jsme jeli na návštěvu k mé vlastní matce a žádný výlet mi už neprošel! Přitom to bylo opět na Zvičinu a já to neměl daleko. No a když jsem kolem 13.30 hod. zahlédl nad barákem pod mrakem nějaké křídlo, vůbec mi to netrhalo srdce. Přeci nejsem žádný ….

Ale na neděli jsme raději jeli domů a nahlásil jsem se na létání do Pěčína. Přeci jen doma je doma! A vyšlo to pěkně. Ale dokončení až příště a nejzajímavější bude konec!

 
Pěkné to bylo!

Vlasta
http://www.pgv.cz/