Byl
1.květen, první máj……ráno asi
v osm hodin mi letmý pohled
z okna, kdy jsem viděla, že je totálně zataženo,
fouká vítr a poprchává,
naznačil, že plánovaný výlet do
Náměště nebude pravda. Vůbec mi to v tu
chvíli nevadilo, přeci jen rej čarodějnic
z předchozí noci byl vcelku
náročný. Takže jsem se vrátila do
pelíšku a pokračovala ve spánku. Zde je fotka
Zdenči v posteli - cenzurováno!
Tahle idylka trvala do půl jedenácté. To zazvonil
Vlastíkovi telefon. Po chvilce rozhovoru bylo jasné, že se spaním je konec.
Věta „Volal Macík, jestli nejdem do Náměště, tak jsem mu řekl, že ho za půl
hodiny vyzvednem“ mne přivedla do naprosté bdělosti. Takže rychlá snídaně a
fofrem odjezd do Bílkova! Tam jsme Jirku naložili a vyrazili směr Náměšť.
Nikdo z nás netušil, kde se ono slavné letiště
vůbec nachází, ale tvořící se kolony před městem nám tuto otázku vyřešily.
Takže jsme se připojili k pomalu popojíždějícím vozidlům a čekali jsme,
kam až nás to dovede. Po cestě jsme potkali Tomáše s Katkou, kteří to už
vzdali a zaparkovali. Netušili, že k letišti je to ještě dobré dva kilometry! Nám se nakonec podařilo dojet až
k němu.
V tom množství lidí, které tu bylo, jsem si
říkala, že nemáme šanci potkat někoho z lítačů. Ale pak jsme zjistili, že
„Tandemy Vysočina“ a "AIR CENTRUM" tady mají svůj stánek a tam taky byla celá parta!
Nad
letištní plochou se v té době proháněl
větroň s proudovým motorem a další letadla
předváděla
svoje akrobatické výkony. Přehlídka maximodelů
byla taky super. V té době
začalo opět poprchávat a řeči typu – přijel Vlasta, tak
začalo pršet… jsme
nechávali bez komentáře!
Pak nám hlasatel z věže oznámil, že dnes už
podruhé přiletí grippeny! A to bylo něco, co opravdu bralo dech! Předvedli se
nám ze všech stran a jeden nám na rozloučenou předvedl v kolmém letu vzhůru zmizení
v mracích, zbyla po něm jen světlá díra.
Pak ještě následovaly bojové vrtulníky opět ve
všech možných sestavách. To už jsme se rozhodli, že budeme pomýšlet na návrat
k domovu. Teď jsme už odjeli v klídku, bez kolon.
No
a když po šesté hodině volal Milan, proč že jsme odjeli, že si kluci ještě
pěkně zalítali, tak už Vlastík jen konstatoval, že kdyby tam zůstal, tak by nic
nebylo….. Ale něco pozitivního na závěr – zastavil se prý za nimi jakýsi velitel
letiště a dohodli se, že není problém se domluvit a vlekat na ploše i mimo den
otevřených dveří! Takže snad to jednou vyjde i tomu Vlastíkovi a z té
Náměště přeci jenom odletí na nějaký přeletík!!!
Zdena/
foto Vlasta
Pokud
někdo nezná tu moji čarodějnici, tak tady je před pár lety. Teď už je starší.
Ještě tady mám pár fotek od Jany, text k nim brzy
dodá. Mohli si chvíli zalétat nad letištěm, kdy předváděli odvijáky a své
létací umění na paraglidu před opravdu velkým publikem. A
večer toho využili a z letiště se vydali přelety. Jen nevím, jestli jim k tomu
nevytvářeli termiku proudovým motorem umístěným na konci dráhy.
