Tak jsme si parádně užili prodloužený víkend – od 28.9. do 1.10.

Vyrazili jsme JaHovi, Olda, Brába, Míra, Edler, Vaňous s Pavčou a já se Zdenou do Rakouska do Zell am See.

U velkého jezera leží město Zell am See odkud vede lanovka na kopec Schmittenhöhe s převýšením 1100m. Padáčkáře tam mají rádi (až na tu cenu za lanovku) a startovat se dá na sever, na východ i na jih.

Po zvednutí se dá letět i několik desítek kilometrů po hřebenech vedoucích západně kolem širokého údolí, ve kterém je spousta místa na případné přistání.

Vrátit zpět se dá nejen stopem, ale jezdí tam každou chvíli autobus i vlak na úzkokolejce.

Nevýhodou je to, že pokud se někdo nechytí, z oficielní přistávačky na lanovku je to daleko, bez auta s dobrým pozemním personálem to není ono. Ale to my měli!

Luxusní kemp s pěkným výhledem a za slušné ceny leží hned vedle jezera – v severní části. Kousek za ním lze i přistávat, což jsme také využívali.

A jak probíhal náš běžný den?

Každé ráno nás po probuzení strašila kompletně zatažená obloha, ale kolem poledne už bylo letovo. Po ranní povinné dezinfekci, snídani a přípravách jsme vyrazili na lanovku.

Pak bylo nějaké to polítáníčko, někdo jen po okolí, jiní naháněli poslední bodíky do poháru.

Večer hodnocení, zapisování do letového deníčku, stahování z GPS a pravidelné grilování, kterého se mistrně zhostil Vaňous. Musíme ho pochválit, bylo to výborné. Na to dobré vínko, pivo nebo grog, zase něco zakousnout atd. atd.

A ještě pár zajímavostí.

Když jsem v kempu tvrdil, že kolem mě letěl nějaký pták a měl na křídlech znaky jak letadlo, nevěřili mi. Při posledním lítání se mi ho podařilo vyfotit. Sice z dálky, ale je to tam!

Když jsem fotil Míru, myslel jsem, že za ním vlaje nějaká rychlostní sonda, ale Olda ho upozornil, že je to klika od záložáku.

Všechny čtyři dny nám přálo počasí a tak jsme si letošního asi posledního termického počasí užili jak se patří. Pěkné to bylo!! A aby toho nebylo málo, tak tady je ještě video z akce.

Vlasta

www.pgv.cz